#01 - Série Hon


Vybírání sérií pro projek Mé knižní série, bylo formou eniki-beniki... proto jako první přišla série, která pro mě není zase na vrcholu oblíbenosti.

Autor: Andrew Fukuda
Původní název: The Hunt
Počet dílů: 3 + 1 novela (0.1 The Lighting Storm, 1.Hon, 2.kořist, 3.Past)
Datum vydání: 2011 - 2013 (ČR:2014 - 2015)

1. Jak ses o téhle sérii dozvěděla? 
Vlastně ani nevím. Už je to dost dlouhá doba co první díl vlastním v mé soukromé knihovničce. S největší pravděpodobností jsem se o ní dozvěděla z nějakého knižního blogu. A popravdě po přečten prvního dílu jsem tak trochu litovala.

2. Kolik dílů jsi zatím stihl/a přečíst?
Světe div se, ale všechny. I přes smíšené reakce z prvního dílu jsem se po nějakém čase hecla a dočetla sérii, když jsem si ji doukoupila, protože není smutnější pohled než nedokončená série v knihovničce.

3. Co na tuhle sérii říkáš?
Ewwww.... jo tak tohle je opravdu těžký. Po prvím dílu, který se mi zdál místy nechutný jsem měla opravdu smíšené emoce. A taky chuť tu knihu schovat do truhly a tu zakopat do nějaké hluboké jeskyně. Ale tak postupem času to bylo lepší. A normálně ten poslední díl... Mě dokonce i překvapil.
 
4. Který díl z celé série máš nejraději?
Nejvíce? Ten poslední. Určitě ten poslední. Zodpovídal na snad všechny otázky a taky to konečně dávalo i nějaký ten smysl.

5. Jaká je tvoje oblíbená postava, proč?
Hlavní postava Gen. Narozdíl od jeho ženské polovičky mi nelezl celou sérii krkem. Po celou tu dobu si snažil zachovávat chladnou hlavu a myslet na to nejlepší. Být nad věcí. Když se to tak veme... ani moc sobecký nebyl.
 
6. Kterou postavu fakticky nemůžeš vystát?
Sis... bože jak ta lundra mi lezla krkem.
 
7. Když porovnáš originální a české obálky, které se ti líbí víc?
Originální obálky jsou z velké části hodně podobným těm českým, ale vzhledem jak se jmenují knihy v originálu... jo originální jsou lepší. Ale jenom o kousíček.
 
8. Která obálka se ti líbí nejvíc?
Mám ráda modrou, takže druhý díl. Jinak nevím. Vždyť jsou na jedno brdo.
 
9. Existuje nějaká scéna na kterou jen tak nezapomeneš?
Ehm... celej první díl. Velebnosti budu blinkat...

#0 - Ukázka techniky + malé info o projektu

Fotíme12 je malý projektek, kde se budu chlubit svými úlovky v roku 2016. A to pěkně měsíc po měsíci. Vždy posledního toho měsíce nebo prvního následujícího (nebo prostě kdykoliv kdy si vzpomenu) zveřejním článeček.
Nebudu slibovat nějaký určitý počet amatérských fotografií, protože každý měsíc je jiný, ale pokusím se minimálně tři obrázky zveřejnit. 
Fotografie budou upraveny aby byly pokoukatelné. A taky předem se omlouvám za kvalitu. Fotky totiž budou pocházet ze tří různých zařízení a každé to zařízení má jiné technické parametry.

Prestigio Multiphone Pap5451 DUO - jo jedná se o telefon, takovej název je snad lepší si někde poznamenat než zapamovat (chávala buď vyražen na baterce :D) Tenhle průměrný telefon mám vždycky po ruce, ač s ním moc nefotím. 5MPx  zase tak moc není a při focení vy byla vhodná podpůrná traverza, ale tak na některé fotky (zvláště instagram) je to dostačující. Teda byl do doby než jsem si koupila svého nejnovějšího mazlíka.
Tedy Pardon bývával... už není 2.2. mi shořel skoro v ruce. Od té doby mám Lenovo A536 - ale parametry fotoaparátu jsou stejné :D

Samsung ST66 - Tenhle malý digitální krasaveček modré barvy (stejně nepochopím, proč nedělají výrobci více druhů v podobné barvě. Mě se strašně líbí, ale takovej odstín už neseženete). Je se mnou už opravdu hodně dlouhou dobu, myslím tak 5 let. Tehdy mě stál necelé dva tisíce, což byla koupě tisíciletí. Na něj jsem si nikdy nemohla stěžovat. V pohodě se vejde do jakékoliv větší kabelky nebo dokonce mikiny s většíma kapsama. Co se týče fotek má ne výhody v makro-fotografiích a při focení rychlejších objektů. Ale i tak je malej zázrak.

Nikon Coolpix L840 - Nejnovější mazlík do rodiny. Digitální kompakt hodně připomínající jak vzhledem tak i trochu technicky zrcadlovku, akorát je ve slušivé švestkové barvě. I když teď s ním nejčastěji pořád nemám v ruce všechny jeho vychytávky.

Takže začneme? Leden bohužel budu muset odložit. Tam se nic moc nestalo. Přišoupnu to k únoru.

A teď ukázky jak to asi bude vypadat:

Například tohle. Tahle fotka vznikla jako momentka při rozbalování dárků o štědrém dnu.

Nebo naši psíci. Jsou to hotové modelky.

Žeralt z Hrábie a další maníci: TOP5 (nejen)knižních hrdinů

Rozhodla jsem se vytvořit takový malý žebříček svých nejoblíbenějších (nejenom) knižních hrdinů. A k tomu nějaké ty malé informace. Samozřejmě pokud by se rozpohybovala nějaká konverzace (což jak se znám se bohužel nestane) obětovala bych něčího prvorozeného syna samotnému  Hádesovi, Hell nebo parlamentu České Republiky. Přeci mohu mít nějaké sny.

No.5 - Percy Jackson | Percy Jakson | Rick Riordan

A tu je dilema jako májová jalovice. jistě znáte filmy Percy Jackson a Zloděj blesku a Moře nestvůr. Problém je v tom, že ten filmový Percy se od toho knižního podstatně liší. A ten kdo jak četl knihy tak viděl filmy rozdíly určitě pozná.
Mě se líbí ten knižní, dvanáctiletý co bere život jako nevyhnutelnou součást. Toho co svými kousavými poznámkami a vtípky kouzlý záchvaty smíchu.

„Přes to všechno jsem si tábor zamiloval. Zvykl jsem si na ranní mlhy nad pobřežím, na vůni rozpálených jahodových plantáží za odpolední, dokonce i na zvláštní noční zvuky nestvůr v lesích. (...) Pokoušel jsem se nemyslet moc na mámu, ale pořád jsem uvažoval: pokud jsou bohové a nestvůry skuteční, pokud jsou možná všechna tahle kouzla, pak musí existovat nějaká cesta, jak ji zachránit, přivést zpátky...“ (Zloděj blesku)

Jeho smysl pro čest je prostě něco co ke kladným hrdinům neodmyslitelně patří. Nikdy by neopustil své přátele a klidně by za ně obětoval vlastní život.

No.4 - Mercedes Thompson | Patricia Briggs

Jedna jediná žena v seznamu. Byla potřeba, ale bylo to trochu náročnější vybrat. Ale Mercy o vyhrála na celé čáře. Nejenom, že dokázala schodit na kolena alfu vlkodlačí smečky. Musela se prokousávat životem a bojovat o každý kousek pro žití. Bohužel jako kojotí kožoměnec mezi vlkodlaky nebylo nic příjemného. Nakonec si však nabrnkla tu nejlepší partii v okolí.
Tady bohužel nemám co říct, přečtěte si první knihu.


No.3 - Owen Zástava Pitt | Lovci Monster s.r.o. | Larry Correia

Pokud člověk nemá rád drsné prostředí plné cynismu, ostrých hlášek a kupy broků v zadnici (převážně po vzorů pánů: Kulhánka, Kotlety a kopřivy) nepřijde po chuti ani Owen Zásata Pitt. 

„Tak co, ošoustals mrtvou matku svý kámošky?“
„Když to řekneš takhle, zní to nechutně.“ Nemělo smysl zapírat. „Byl jsem na druhý metě a pak mi došlo, že nedejchá,“ mumlal jsem a dost jsem se u toho styděl.
„Dobřes to zahrál, chlapče.“ Sam mě bouchnul do ramene. „Kdybys byl o trochu blbější, mohls posunout napichování upírů na kůl do úplně nový dimenze.“

Ano, o tak by se dal v klidu Owen popsat. Jeho příběh začíná hned nějakou to akcí. A to napadením vlkodlakem, kterého umlátil vlastníma rukama (bohužel tank v té době po ruce ještě neměl). V nemocnici ho málem odpráskly a přítel holky do které se zabouchl hned na první pohled byl příjemnej jako pijavice na levé půlce. I přes to si dokázal zachovat relativně chladnou hlavu, opomineme-li praštěné vize. 

Tým nováčků byl narvaný v přecpaném suburbanu na zadních sedadlech. Holly nám začala říkat duhová koalice, protože jsme v týmu měli bělošku, černocha, asiata a míšence. Ke splnění vlhkých snů všech liberálů nám už chyběla jenom lesbička a chlápek na vozíčku.

Sám o sobě na mě největší dojem udělal první díl a před poslední, kde se zachoval jako správný chlap, když mu jeho slečna oznámila, že je v tom. 


No.2 - Severus Snape | Harry Potter | J. K. Rowling

Kdo by ho neznal.
Na začátku série ho každý nenáviděl. Přál mu smrt a kdo ví co ještě.
Na konci série ho každý obdivoval a při jeho smrti ukápla nejedna slzička (upřímně já při smutých scénách nebulím, ale Severusovu smrt jsem obulela jako mimino). Řeč je, aspoň z mého pohledu, o nejdokonalejší postavě ze série o mladém čarodějovi Harrym Potterovi. Severusova smrt na konci série byla jako dýka do srdce.
A je mi o to smutněji, když v době sepisování tohoto článku zemřel i jeho filmový představitel Alan Rickman. Proto hlubokou poklonu oběma.

"Chtěl byste, abych vás zabil hned teď? Nebo chcete ještě pár minut na to, abyste si napsal epitaf?" - Severus Snape (Relikvie smrti) 
 Jeho nadřazený postoj a kousavé poznámky z něj dělali naprosto dokonalého zaporáka, ale jakmile se do světa Harryho Pottera čtenář nebo divák zahloubal více, zjisťoval, že Severus Snape byl i milující osobou a oddaným přítelem.
Proto si zasloužil stříbrné místo.

No.1 - Geralt z Rívie | Zaklínač | Andrzej Sapkowski

Mezi prvním a druhým místem je jenom tenoučká bojová linie, přesto si v mém žebříčku zlato vybojoval nekompromisní zrůdo-bijec, milovník kozatých čarodějek a svým způsobem i dokonalý tatík Geralt z Rivie.
S touto sérií mám hodně vzpomínek, je to přeci jenom série, která mi otevřela brány fantasy. Pravda Potter byl přečtený dříve, aspoň některé díly, toto mě však chňaplo za pačesy a vtáhlo do děje tohoto úžasného žánru.  Hluboká poklona Mistře Sapkowski, stvořil jste opravdu úctyhodné dílo.

"Rytíř bez jizvy je kokot a ne hrdina." (Hlas rozumu)

Svět zaklínače je neuvěřitelně propletený, až se může na první pohled zdát, že v takovém chaosu se nedá vyznat. Jenomže hle, přesto dá. 
Slovanská mytologie, polednice, gryfové, draci a další havět, kterou musí Geralt naklepat aby nedělali bordel se může místy jevit jako (a vlastně to je pravda) trochu drsnější převyprávění pohádek. No, když to vezmeme kolem a kolem tak bratři Grimmové nebyli o nic drastičtější. 

A tolik zábavy: pranýř, šibenice s hlubokým propadlištěm, divadlo, zvěřinec, tržnice, třicet pět hospod a dvanáct bordelů. (Věčný oheň)

Zaklínač není jenom knižní série, ale také trilogie her, jejíž poslední díl Divoký hon vyšel v roce 2015, a v neposlední řadě i seriálová zpracování. 
A Michal Zebrowski aka Geralt prostě splňuje na jedničku představy z řádků knih. Vlastně i podle něj vznikla i podoba toho herního Geralta.

Jenom pro upřesnění názvu: Ve třetí hře (Divoký hon) se při plnění hlavní dějové linie setká Geralt se ženou, která ho označila za Žeralta. A ve druhé hře byla jako trol zbraň právě hrábě.
 Zrdoj obrázků: Strejda Google

Když jsi lachtan, tak si zaleskej

*tlesk, tlesk, tlesk*

Zajímavý nadpis chápu, 
tohle téma mne napadlo při jedné úsměvné scéně v práci při jedné noční směny. To víte tři ráno, vedení v tahu, tak mají myšky (v našem případě skupinka 7 lidí a jedné šáblé sovy) mají pré. A jak se nejlépe obrnit proti únavě než hrou? A jelikož je naše sebranka směsicí Česko-polského zvěrstva je zábava o to větší. 
Tehdy mi vlastně došlo jaké štěstí mám svým způsobem mám.Ne vždycky se totiž v práci narazí na kolektiv, se kterým si sednete. Na naší směně je to přímo ukázkový příklad. Máme tam tři tábory, manuální práce (více označování jako ruční), polo-automatická linka (zkráceně jenom linka) a kabelomaty.

*kolegyně o velké můře opravdu velké můře* 
- Polib ho, třeba to je princ. -
 Není. 
- Jak to víš? 
- Nemá pod sebou koně.

Ručnímu je naprosto jedno kdo si co myslí, nehledí na statistiky práce jiných a boha jeho chraň aby to ke všemu sáhodlouze rozebíralo. Všude samý vtípek a na odreágování se sem tam proletí nějaký ten kousek materiálu (který se potom poctivě sebere ze země a hodí zpět do přepravky). Skupinka mezi sebou komunikuje, rozebírá jídlo (to převážně kolem 7 - 8 hodiny před přestávkou :D a-lá vaříme s červenou směnou), nebo se hrají hry. Anebo nás kolegové pořád zkouší přesvědčit, že WoWko je tou nejlepší hrou na světě. (Pche, a to nehráli ani Skyrim, Fallout, Zaklínače a ani FarCry).
Na druhé frontě tu je linka. Tam je ticho, pořád vrhají nenávistivé pohledy na tabulky směnového plánu. Pomlouvají všechno a všechny za zády (i členy jejich vlastní skupiny). Několika jedincům tam smrdí všechno, i jogurt (ale o tom později, na to se připravuje samostatný článek). Nevím nedokázala bych se tam představit.
No a pak tu je kabelomat, kdybychom kolem nich neprocházeli na svačinu tak ani nevíme, že tam někdo je. :D

Díky tomu jsme si vytvořili menší rituály. Například:
V sedm hodin, před první přestávkou, vaříme. Prostě si kecáme o žrádýlku. A vždycky se nějaké téma najde. Ať už se jedná o svatbu, pohřeb nebo polévky. Jedna z kolegyň se drží dělné stravy tak někdy se člověk i něco zajímavého přiučí.
Při krizích - většinou od třetí do páté hodiny -  si zpíváme, hrajeme hry, nebo vyprávíme vtipy. Není totiž nic horšího než spící zaměstnanec u svářečky. To pak všechno bouchá, prská a hromadí se kusy. Nehledě na to, že  přibližně v tuto dobu nám začíná lehounce hrabinkat. (Viz některé úlovky na Twitteru s heštegem #sovavpraci nebo #sova_v_praci)

"Já být mozky žeroucí zombie, tak tě obejdu a hledám dál." - aneb jak říci kolegovi, že je blbej jako tágo
 Zkráceno podtrženo: Ne neměnila bych to ani za zlatý prase a nahého Geralta z Rívie v posteli s čokoládovým dortem.

- Kdes byla? 
- Na záchodě. 
- A co tam? 
- (co se asi na wc dělá) Přesvědčovala jsem homofobniho leprikona, že je gay.


Zdroj obrázků: Strejda Google

#0 - Info o projektu

Tento projekt jsem již jednou podstupovala. Jenomže s novým stylem blogu, adresou a obětování koz jiným bohům bylo rozhodnuto vyšší mocí, že začnu s Knižními sériemi úplně na novo. S trochu jinčím grafickým zpracováním. Nějakým uspořádanějším stylem fotografií a celkově by to mělo vypadal více uhlazeněji. 

Takže klasicky, oč to vlastně jde?
Tento projekt vymyslela Roxanne a jeho cílem je představit ostatním série, které máme v knihovně, a odpovědět na pár otázek.
Sice moje knihovna zatím neoplývá velkým množstvím sérií, ale i tak se z toho stane slušný seriál. Zatím to bude vycházet nepravidelně. Tak jak se mi to hodí pod křídla.

1. Jak ses o téhle sérii dozvěděl/a? 
2. Kolik dílů jsi zatím stihl/a přečíst?
3. Co na tuhle sérii říkáš?
4. Který díl z celé série máš nejraději?
5. Jaká je tvoje oblíbená postava, proč?
6. Kterou postavu fakticky nemůžeš vystát?
7. Když porovnáš originální a české obálky, které se ti líbí víc?
8. Která obálka se ti líbí nejvíc?
9. Existuje nějaká scéna na kterou jen tak nezapomeneš?

Fotografie budou mého rázu a za jejich vzhled bude zodpovídat digitální kompakt Nikon Coolpix L840 a grafický program Gimp 2.8.14 - kdyby se někdo náhodou ptal.

Velký Grand Re-opening...

...velké i malé změny. Jenom ty vlajky si nechte doma. 

Obrázek od GaudiBuendia
Kdo ví jak to nakonec všechno dopadne. A taky, vím, že blog moc velkou návštěvnost mít nebude (prokletí, které se se mnou táhne už od roku 2009). Přesto toužím podělit se o své zážitky se světem. A kdo ví. Třeba to bude někoho i zajímat. 
 Existuje mnoho zájmů co mám. Ať už začínáme "rádoby" spisovatelskou činností, přes pokusy o malby, grafické tvorbě nebo fotografování (v tom jsem opravdový začátečník - pomalu objevuji kouzla scenérií a barevných kompozic). Samozřejmě nesmíme opomenout moji záliby v čtení knih a sledování filmů/seriálů na motivy superhrdinů. Proto tyto stránky budou takovým malým mišmašem všeho.

Projekt NaNoWriMo2015 - Konec, končíme. Vše je v pytli!

NaNoWriMo je zkratka National Novel Writing Month, čili Národní (i když v tomhle případě spíš celosvětový) měsíc psaní knih. Na webovkách nanowrimo.org se scházejí psavci z celého světa a společně jdou za jediným cílem. 50 000 slov. Denně to dělá zhruba 1667 slov za předpokladu, že nepolevíte ani na jediný den.

No a mě se to nakonec nepovedlo!
Prosím, hlavně tohle neberte jenom jako nějakou nepatřičnou výmluvu. Bohužel stalo se. S tím už nic nenadělám.
Trochu jsem podcenila svoje síly co se vytrvalosti týče a také i zdraví. Nejenom, že na listopad vycházel sakra dlouhý měsíc s fůrou nočních směn, ale také v druhé etapě mě po měsíčním úprku dostihla i nemoc.
Dovedete si představit, že jsem s náběhem na zápal plic opravdu nic nesvedla. Holt už nikdy nebudu pokoušet nemoce. Lepší zdraví než větší penízky na Vánoce.
Ale řeknete si. 25 199 to je limit co sis dala ne?

Jo to je jenom...
Moji leností a zapomětlivostí a taky blahým přesvědčováním, že se nemůže nic stát jsem si celý příběh nezálohovala.
A puf! Soubory jsou pryč. Z 25 000 slov mám nějakých 5 000 a to možná ještě přeháním. Nevím nekoukala jsem. Po tom co jsem to zjistila jsem zaklapla psaní a dala si na chvíli pauzu (která ještě trvá a trvat chvíli bude). Abych se vzpamatovala ze šoku a taky sem si na zanání stresu sehnala dvě dobré věci. Skyrim a Antistresové omalovánky.
Omalovánky (vlastním doma dvě, ale jaké ještě neřeknu) mě přivedly na docela zajímavý nápad připravit takovou malou chvástačskou rubriku, kde bych formou fotokoláží ukázala svůj barvící proses a sem tam k tomu připsala malou úvahu na, převážně pro mě, stresující téma. A hádejte co bude jako prví?

Projekt NaNoWriMo2015 – První týden za námi!

NaNoWriMo je zkratka National Novel Writing Month, čili Národní (i když v tomhle případě spíš celosvětový) měsíc psaní knih. Na webovkách nanowrimo.org se scházejí psavci z celého světa a společně jdou za jediným cílem. 50 000 slov. Denně to dělá zhruba 1667 slov za předpokladu, že nepolevíte ani na jediný den.

A tak se s chutí koukneme jak jsem si vedla první týden.

Když vezmeme v potaz krutý fakt, že jsem hned první den začínala třetí noční a tudíš jsem si pár slovíček napsala s předstihem do FocusWriteru se nikterak nevedlo zle. Celkový počet slov už přesáhl hranici 13 000. Takže to je dle mého názoru důvod k oslavě. Nebo aspoň takové té mailinkaté oslavičce.
Díky nalinkování příběhu v hlavě se první čtvrtina psala skoro sama. Teď už to bude trochu váznout. Sice mám vymezené jisté cíle, ale už ty drobnosti nejsou promyšlené. Nom, uvidíme jak se s tím budu i nadále prát.

Vlastně musím se s tím poprat. Jedna ze smutných zpráv je ta, že i to předepsání do začátku mi došlo a teď budu muset plnit denní limity což je 1 667 slov. Což bude trošku záhul. Ale tak… nějako to zvládneme.
Problém číslo jedna mi nastal ve chvíli kdy jsem měla psát jednu scénu z pohledu malého chlapce. jenomže on se mnou odmítal bavit. Docela mi to nepříjemně zamíchalo s kartami.
No držte mi i nadále palce. Jsem už za čtvrtinou. Ještě tak 10 000 slov a překonám počet slov z minulého roku.

Projekt NaNoWriMo 2015 – Přípravy a malé rozhodnutí.

NaNoWriMo je zkratka National Novel Writing Month, čili Národní (i když v tomhle případě spíš celosvětový) měsíc psaní knih. Na webovkách nanowrimo.org se scházejí psavci z celého světa a společně jdou za jediným cílem. 50 000 slov. Denně to dělá zhruba 1667 slov za předpokladu, že nepolevíte ani na jediný den.


Ono se to nezdá, ale listopad se kvapem blíží.
Proto jsem se rozhodla zveřejnit můj další článek ohledně „příprav“ na NaNoWriMo. Ano ty uvozovky tam jsou opravdu schválně. Nejedná se o žádný kiks mé choré soví mysli. Opravdu se jedná jenom o plánování na oko, protože jsem se rozhodla nechat příběh v rukou hlavních hrdinů.
Jenom byly vymezeny základní body.
Ty však nezveřejním, protože by pak projekt nebyl překvapením. A musím držet jazyk za zuby. A prostě musím.

Přímé přípravy na psaní

V první řadě malý sešitek, zvaný šmíráček, byl založen a už z části zaplněn několika důležitými informacemi. (Opět bych ráda přiložila foto, ale na nový fotoaparát stále čekám, ten starý jenž se uráčil přestat stávkovat zase obšťastňuje sestru na dovolené. Mám holt smůlu. Možná v dalším článku.)
V první řadě základními charakteristikami všech hlavních a sekundárních postav. U terciálních si stejně zapíšu jenom jména, protože je nebudu moc rozepisovat či je zmíním v ději jenom jednou. Jak to mám ve zvyku.
Dále už mám i bodově vypsán děj. Nebo spíše to čeho by se měli hlavní postavy v nejlepším případě držet. Ale kdo ví jak si postaví hlavu. Třeba to nakonec skončí úplně jinak.
Co se týče názvu, popisku, rozmyšlení jakou formou se příběh bude psát v jakém prostředí se bude odehrávat… to už je taktéž vše připraveno.
Dokonce mám založenou složku s projektem.
Co se psaní samotného týče budu dílo vytvářet ve FocusWriteru, který mám už více jak rok (samozřejmě si aktualizuji verze) a jsem s ním prosto spokojena. Uživatelské rozhraní je minimalistické, i když bych uvítala méně výrazné ikonky v liště…. Ale ta stejně jinak není vidět. A možnost nastavení vlastního obrázku mi umožní se vžít do atmosféry… jenom si najít vhodný podklad.
Na to je však času ještě dostatek.

Nepřímé přípravy na psaní

K psaní patří čaj, tedy aspoň v mém případě. Proto mám objednáno asi za 450 Kč sypaných čajů (povětšinou se jedná o maté čaje a zelené čaje). Takže zásoba bude na měsíc a měsíc příští dle mého názoru dostačující. Jelikož se snažím změnit svoje návyky ohledně energetických nápojů, čili je úplně vyřadit ze seznamu konzumovaných potravin, tak právě maté čaje by mi mohly pomoci.
Dalším bodíkem na seznamu bude si připravit nějaký ten playlist písniček ať se zbytečně nezdržuji hledám na youtube nebo 8tracks.

Těžké, ale nutné rozhodnutí

Jelikož jsem si na listopad prohlížela směnový rozvrh zhrozila jsem se kolik nočních tam ve skutečnosti mám. A lidi kolik víkendů… oj, oj. Právě hned prvního listopadu mi výzva započnout nepodaří, protože půjdu zrovna na třetí noční, a to je prostě… no nezvládla bych to ani kdybyste mi hlavu utrhli a narvali ji do mixéru.
Snad tedy nebude vadit, když první den napíšu 30-tého října (prosím nebít sova má v ten den narozeniny). Protože 31. a 1. budu nepoužitelná. A tak se to vyrovná. A jak to tak propočítávám budu muset psát nějakých 2 000 slov za volný den a 1000 – 1500 za den pracovní. A to už tak bude více než náročné.
Mějte se, smějte se. Čau!

Projekt NaNoWriMo 2015 – Aneb Sově hráblo!




NaNoWriMo je zkratka National Novel Writing Month, čili Národní (i když v tomhle případě spíš celosvětový) měsíc psaní knih. Na webovkách nanowrimo.org se scházejí psavci z celého světa a společně jdou za jediným cílem. 50 000 slov. Denně to dělá zhruba 1667 slov za předpokladu, že nepolevíte ani na jediný den.

No z toho se asi po…
Tak ale přeci mi to jenom nedalo a zaregistrovala jsem se na výše danou doménu a zkusím pokořit hanici 50 000 slov. (Vzhledem k tomu, že jenom tenhle článek má nějakých 230 slov to valně nevidím)
Popravdě jsem si v duchu řekla, že i taková polovina což je 25k slov bude úplně a naprosto stačit. Takže 1. listopaduji startuji. Ještě si před zahájením oběhám komunity wattpad spisovatelů a zjistím si, kdo všechno se do toho zapojí.
Problémem číslo jedna jsem měla s vymšlením příběhu. Tedy příběhy mám v plánu dva. Šlo jenom o to vybrat si ten více nebo méně náročný.

Vyhrál ten méně náročný.

Tam si aspoň řeknu: Něco napíšu však ono se to nějako vyvine.
Jediné v čem bude problém a to vymyslet postavy a prostředí kam to všechno zasadím. Na to budu mít právě čas do konce října a pak pěkně od prvního se do toho pustím plnou vervou a nadšením. A zásobou čaje, kávy, a dalších návykových látek jako je kokain, pervitin… ehm dobrá. Tohle byla hodně blbá sranda.
Přesto budu ráda, když tento projekt a moji maličkost podpoříte. I jeden paleček mi neskonale pomůže se na to hned nevyprdnout. Protože upřímně se hodně znám.